Krabice Lega

Ani nevím, kdy jsem začala. Možná jsem to hledala vždycky. Anebo možná to tak vždy jen působilo. 

Jedno ale vím, když jsem začala, působilo to jako hra. Nevinná, ale rychlá. Myslela jsem si, že to bude jako lego. Ať je ta krabice sebevětší, za chvíli je hotovo.

Stačí postupovat postupně. Chronologicky. Všechno začne dávat smysl.

Jenže někdy se stane víc věcí najednou a s tím můj plán nepočítal.

Sice jsem došla až do zdárného konce a našla, co jsem najít chtěla, ale nakonec to zjištění nebylo tak osvobozující. Necítila jsem tu úlevu, klid a pád toho zatraceného kamene ze srdce!