Tařina matka uctívala Širmanu, bohyni otroků, a věřila, že když bude dobře sloužit, po smrti se dostane do Širmanina paláce, kde ji čeká věčný blahobyt. Pokud by ale byla špatnou otrokyní, čekalo by ji po smrti další otroctví v Širmanině paláci.
Pak Tara přišla do Deabartu, kde věřili na Otce a Matku, kteří se o ně starali, a smrt považovali za Matčin dar, poslední útěk před utrpením. I když lidé v Deabartu nebyli svou přirozeností laskavější než v císařství, jejich náboženství bylo. Přestože Tara neměla příliš blízko k žádnému božstvu, nepochybovala o tom, ve které víře bude vychovávat svoje děti.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit