Navrch huj, vespod fuj

Jindřiška přelétla stůl rychlým pohledem. Brambůrky? Sýr? Klobása? To je všechno? 
“Ještě vám můžu nakrájet mrkev,” začervenala se Anna. “Ale já dneska vůbec nestíhála. Musela jsem vydrbat komplet celý apartmán.”
“Budou hosti?“
“Byli. Už odjeli. Přijeli a tvářili se jako největší noblesa. Auťák, že Vaškovi div nevypadly oči, oblečení samé značkové, boty odhadl Vojta na desetitisíce.”
“Aspoň pořádně zaplatili, ne?”
“S placením problém nebyl,” přiznala Anna. “Ale když odjeli… Strašné. Všude svinčík.Ve špinavých botách snad spali, tři skleničky rozbili, zničili varnou konvici, ubrusem vytřeli rozlité víno, a ten záchod byste opravdu nechtěly vidět. Prostě není všechno zlato, co se třpytí.”