A potom se ponožka ocitla v neznámé aktovce. Dumala, co tam dělá. Posléze byla z aktovky vytažena ve stejně neznámém pokoji. A vstrčena do tamního prádelníku. Mezi kusy prádla, které nezná.
Ach, jak ráda bych byla po tom tělocviku vyprána. a zatím tady smrdím v neznámém prádelníku. Zdalipak se odsud někdy dostanu? Co když tady zatvrdnu navěky? To je tedy opravdu příšerná perspektiva.
Čas plyne a zdá se být nekonečným. Náhle je ponožka vytažena a strčena zpět do aktovky. To vypadá nadějně. A skutečně, aktovka se otevírá, ponožka je vytažena a přebírá ji její právoplatný majitel. Ej, jaké šťastné shledání!
Vychází banální reálné příhody. Na gymnáziu jsem po tělocviku omylem do své aktovky sbalil spolužákovu ponožku. A po jeho asertivním dotazu jsem ji samozřejmě promptně vrátil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit