Dřív říkali holka jako z růže květ.
Byla taková, době navzdory.
Okolo nich bylo zle, ale oni žili chránění jak květiny v zahradě.
Teď už ne.
Květinka utržila spoustu ran, zbyly jí šrámy na těle i na duši.
Nepřipravili ji jen o její zahradu.
Ztratila naivitu, a snad i část víry.
Naučila se, že trny mohou poranit.
Naučila se, že i ona má trny.
Ale teď jí trny nemohli pomoci.
Než odešli do pevnosti, Gerril jí věnoval růži.
Alesha k ní přivoněla.
Krásné květiny se staly vzácnými, ale proto Alesha neplakala.
Plakala kvůli statečným vojákům, mocné zbrani i obyčejné samotě.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit