Kocour pes a strejda Mudra (E. N. Uspenskij)

Prasata tančila a brumlala si melodii. V kopýtku držela plechovky a popíjela z nich mléko jako koktejl ze sklenic. Občas se některé z prasat rozeběhlo a vrazilo hlavou do zdi.
„Řekl jsi mi, že jsi to mléko vylil!“ pustil se strejda Mudra do Kotvičky.
„Vylil, ale víš, že moje Micka dojí hodně, takže nadojila ještě,“ řekl provinile kocour.
„A co jsi s tím mlékem udělal?“
„Vylil jsem jej do příkopu. Čestné slovo!“ přísahal kocour.
„Do toho příkopu chodí prasata, aby se tam válela v bahně,“ informoval všechny Ťapka.
„To jsem zvědavý, jak to budeme vysvětlovat sousedům,“ povzdechl si strejda Mudra.

„Rozhodl jsem se, budu podnikat!“ prohlásil Ťapka.
„Podnikat? A kde na to seženeš peníze?“ ptal se ho Kotvička.
„Půjčím si je, třeba v bance.“
„V bance budou chtít vědět, jestli ty peníze vrátíš a jestli máš čím ručit. A ty máš jedině pušku a foťák. To ti nepůjčí.“
„Tak si půjčím od kamarádů. Třeba od Pecínka.“
„Ten ti taky nic nedá. Šetří si na moped.“
„Mohl by mi půjčit někdo jiný. Třeba ti chlapi s velkými řetězy, co vypadají jako buldoci, by mi mohli půjčit. Ti prý půjčují.“
„Těm když peníze nevrátíš, tak z tebe bude zakopaný pes!“ vyštěkl kocour.