Vyhlášení války

Velký sněm se konal v pátek o půlnoci v prasklině vedle sporáku. Přišli všichni.
„Likvidují nás ve velkém biologickými zbraněmi,“ ujal se slova nejstarší z rodu. Chyběly mu dvě končetiny a byl skoro slepý; přes sedm očí měl černou pásku.
Shromážděním to zašumělo.
„Hanba jim!“
„Zabíjejí nás. Štvou na nás zvířata. Loví nás a zajatce předhazují zaživa jako žrádlo svým ochočeným plazům!“
„Fuj! Pomstu!“
„Říkají o nás, že jsme hnusní!“
Dav šílel.
„Válku!!“
Šestinohý si mávnutím zjednal klid.
„Dostanete svoji válku,“ řekl. „Možná jsme malí proti nim. Ale jsou nás tisíce. Zítra - “ nadechl se - „zítra bude tento dům patřit nám!“