Čarodějka zadržela dech, vklouzla pod hladinu a otevřela oči.
Do uší ji tlačilo ticho, plíce jí lehce svíral tlak vody.
Pozorovala žabky proplétající se změtí leknínových stonků.
Jejich listy ležely na hladině nad ní, roztažené jako paraplíčka vznešených slečinek.
Plavala co nejdál doprostřed jezera.
Příbřežní bahno ustupovalo hrubšímu písku a voda postupně tmavla.
Sem tam se objevil trs řas, mezi kterými se proplétaly rybky zvláštních tvarů i zbarvení.
Pak zamířila tam, kde se do jezera vléval potok. V jeho ústí se dobře dařilo mušlím. Většina z nich byla otevřená, vypadaly, jako by se vyhřívaly na slunci.
Tyhle chvíle by nevyměnila.
*vodní říše je taky říše, žejo?*
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jasně že vodní říše je říše :
Peggy
Jasně že vodní říše je říše :-)
Moc hezky a sugestivně napsané! Jako kdybych tam s tou čarodějkou byla.
Děkuju, to jsem ráda, že to
Blanca
Děkuju, to jsem ráda, že to dokáže navodit atmosféru :)
Nádherné drabble a nádherné
Charlie
Nádherné drabble a nádherné místo :) Líbí :)
To je hrozně krásně popsaný!
Danae
To je krásný. Úplně vidím ty
Zuzka
To je krásný. Úplně vidím ty paprsky, které září skrz.
Děkuji vám všem, jsem ráda,
Blanca
Děkuji vám všem, jsem ráda, že se líbí :)
Nějak z toho nemůžu dýchat,
Dangerous
Nějak z toho nemůžu dýchat, jak si to pod tou vodou dokonale popsala. :)