Kus pravé lásky

„Strýčku Festře, tys nikdy nemiloval, žádnou... ženu?“
„Ale ano, jednou.“
„Kde jste se poznali?“
„Na jednom krásném romantickém místě. Na Canterburském hřbitově. Vidím to jako dnes, sedím při svitu měsíce na leštěném mramorovém náhrobku a svírám její ruku.“
„A jaká byla?“
„Každičká její část byla dokonalá. Její ústa byla jako malina, její ruka byla jako z alabastru a nohy... to byly nohy bohyně!“
„A co se stalo pak, strýčku?“
„Pak jsem zjistil krutou pravdu a navždy jsem ji opustil.“
„Co se stalo?“
„Vykopal jsem zbytek jejího těla a vyšlo najevo, že nejsem její první. Její srdce už patřilo někomu jinému.“