Stáli na skále nad mořem, Mach říkal, já nevím, Pažout povídal, jsme přece dospělí, Horáček řekl, musíme, a Machová řekla, fakt, musíme ho poslat dál, ale všichni byli hrozně nerozhodní, až nakonec malá Machová sáhla po sluchátku a prohlásila, tak se rozlučte, řekněte všichni pac a pusu, a všichni to řekli, pac a pusu, ze sluchátka se ozvalo pac a pusu vám všem, malá Machová hodila sluchátko do moře, Horáček vzdychl, teď může plnit přání mořský havěti, všichni se zasmáli, ale nad hladinu najednou vyletěly ryby, modré, zlaté, stříbrné, mávaly ploutvemi, stoupaly vzhůru, bylo to poněkud šílené, ale velmi krásné.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
a pohádek byl definitivní
Aries
a pohádek byl definitivní konec :-)
Ale kdeže! V pohádkách se
se.id
Ale kdeže! V pohádkách se právě může stát cokoliv! :-)
A pod mořem ho najde kapitán
Terda
A pod mořem ho najde kapitán Nemo :) Pěkný :)
Děkuji! :-)
se.id
Děkuji! :-)
To teda je vážné krásné!
Danae
Díky! :-)
se.id
Díky! :-)
Trošku smutné a moc pěkné.
Peggy
Trošku smutné a moc pěkné.
Děkuji! :-)
se.id
Děkuji! :-)
Poněkud smutné, ale opravdu
Profesor
Poněkud smutné, ale opravdu moc hezké.
Díky! :-)
se.id
Díky! :-)
Až po přečtení mi došlo, že
Saphira
Až po přečtení mi došlo, že Šebestová je vlastně Machová - tak hezky přirozeně jí to sedí :) Krásné rozloučení se sluchátkem :)
Děkuju:-)
se.id
Děkuju:-)
Rozlučkově smutná, hezká
Aplír
Rozlučkově smutná, hezká stoslůvka.
děkuji! :-)
se.id
děkuji! :-)
Já to povyražení těm rybám
Aveva
Já taky! :-)
se.id
Já taky! :-)