Už jsem měla rozmyšlené filosofování o tom, že se sobě ztratíme s částí spolužáků, jako jsme se ztratili s lidmi ze střední a jako si nepíšu maily s exsvěřenci… ale pak mě napadlo tohle. BJB je to asi i tak, ale stydět se za to budu méně.
Vlastně je to příběh od začátku do konce.
Nejprve chvíle napětí při čekání, na koho padne los.
Pak zvědavé studování profilu a možná nějaké poznámky pro sebe.
Následuje poletování z místa na místo, pátrání po nějakém pěkném obrázku.
S větším či menším úspěchem se brzy sluší lov ukončit a přejít dál.
Zkusit do malého místa nacpat spoustu zajímavého.
Pak pečlivě opsat, někdy obkreslit adresu.
Nesmělé olíznutí známky.
Jako pusa na rozloučenou.
Aspoň tak trochu, myslím.
Poslední pohlazení motivu.
Než tě svěřím cizím rukám.
Ponechám cizím brašnám.
Tak sbohem, můj pohlede!
Teď už jen šťastnou cestu.
Prosím, dobře doraž a potěš!
Ano, Erys objevila Postcrossing :)
Chci se přidat a všem vám poděkovat za DMD. Byla to skvělá akce a mě pouze mrzí, že jsem nedokázala být lepší účastník, ať už kvalitou příspěvků, nebo čtením a komentováním. Ale mnozí z vás mi jsou příkladem a snad budu příště zase o něco lepší.
Takže ještě jednou, díky moc!
… a jdu si ještě zkusit nahradit ještě to poslední téma O:)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je pěkný nápad! I dobrý
Kleio
To je pěkný nápad! I dobrý objev.:-)
A doufám,že budeš na pikniku, protože jsi fajn účastník, jakýpak copak.