Jeskyně

Přeběhl mu mráz po zádech, jen ticho, chlad a tma všude kolem.
Stíny krápníků to bylo jediné, co viděl v té jeskyni.
Strach mu svíral útroby. Vchod byl zasypán a on nemohl ven.
Smrt... Jako by se zhmotnila a spolu s ním se pocházela jeskyní.
Samotné kap, kap, kap zbloudilé vody bylo jediným zvukem v tom hrobovém tichu.
Steny se mu před očima roztančily, jako by na něj chtěli padnou...
Sedl si na zem a schoval hlavu do dlaní.
Strnul. Klap, klap, klap... Zvuk se změnil.
Skryl oči pod víčky, nechtěl znát původce tajemného zvuku.
Tvor se přesto blížil...
PSSSSSSSST!