Rozhovor

„Já nejsem taková žádná obyčejná,“ ohradila se.
Zatvářil jsem se nechápavě. To ji jen povzbudilo.
„Nejsem žádná trapná chudinka spoléhající na žraní hlíny,“ div se nenadýmala pýchou.
„Jo, já jsem totiž pokročilý výsledek tisíciletí vývoje.“ chlubila se, „jsem nejpokročilejší z rostlin, neboť svou výživu mohu doplňovat z nachytaného hmyzu. Přilákám ho pomocí hmyzích feromonů.“
Pozdvihl jsem lehce obočí.
„Sleduj,“ vykřikla, a začla vonět jako moucha.
Bzzz, přiletěla moucha a klap, byla pozřena.
„Hustý,“ pochválil jsem ji, a otočil se ke květinářce.
„Tak tuhle taky,“ objednal jsem si.
„Vynikající volba, pane,“ odtušila a milou zlatou masožravku uřízla a přidala do pugétu.