Následky jedné smrti

„To vím.“
„Je to snad vidět?“
„Ne, pane. Ovšem já…“
„Jsi vševědoucí. Chápu," utrousil vévoda. "A tvá diagnóza?“
„Snad… lví nemoc?“
„Příliš vznešený název pro takovou ohavnost. Ale máš pravdu. Zbývají mi nanejvýš tři měsíce.“
„To ne,“ odporoval Šaretas. „Nejméně rok.“
Vévoda se nevesele usmál. „Pár týdnů, než bude nemoc zřejmá. Záchvaty vzteku, období malátnosti, neovladatelný třas. Myslíš si, že šlechta strpí oslabeného panovníka? Pokusí se mě sesadit. Nebo zavraždit. Možná obojí. A budou mít dobrý důvod.“
Unaveně se sesunul do křesla.
„Jenomže mezi rody je příliš nevraživosti. Nebudou spolupracovat, ale soupeřit. Co nastane pak, jasnozřivý čaroději?“
„Válka," odpověděl Šaretas.