Zachránce dětí

„Když on je Péťa takový dobrák. Já jsem na něho byla vždycky strašně pyšná,“ pocuchá postarší paní chlapce, který stojí vedle ní a zoufale se tváří do objektivu televizní kamery.
„Víte, teď jsem na něho pyšná ještě víc. Když skočil pro toho chlapečka do té vody a pak ho vytáhl, úplně jsem se štěstím rozbrečela. Víte, on byl vždy takový malý, vyzáblý, vždy ho všichni šikanovali, třeba jednou, jednou ho spolužáci na základní škole zamknuli do jeho školní skříňky a on v ní zameškal jednu celou hodinu, než ho osvobodil školník. Pak mu zase nacpali hlavu do záchodu a spláchli.“