Kritická šedesátá

„Dvacet pět, dvacet šest…“ mumlal Leandros a dělal si čárky, zatímco půlka smečky okolo něj pobíhala s plnýma rukama. „Třicet dva, třicet tři…“
„Jak to jde?“ zeptal se András s úsměvem a zahleděl se Leandrovi přes rameno do objednávky.
„Blbě,“ odtušil beta nakvašeně, „sto devadesát tři? Z Holandska? Ses úplně pomátl, dědo, ta práce ti nedělá dobře, měl by sis dát voraz.“
„Kroť svůj slovník.“ Doporučil mu András a spokojeně pozoroval hemžení okolo.
„Padesát devět, šedesát!“ zakoulel očima beta a vrazil papíry do ruky Andrásovi. „Víš co? Spočítej si ty růže sám!“
Narozeninové překvapení. Za každý rok Irenina života jedna.