Prázdná

Že mrtví se už o zázrak neprosí.
Že smutek se před lidmi nenosí.
Že propadat se dá nedůvěře.
Že žal v nás zavírá všechny dveře.
Že nemá cenu, co se neztratí.
Že jednou ztracené už nikdo nevrátí.
Že věci definitivní nejvíce bolí.
Že voda má náhle příchuť mořské soli.
Že sůl stéká po kapkách a vlévá se do ran.
Že noci jsou dlouhé a temné a bez rán.
Že slunce se zřítilo na dlažbu do krve.
Že zas přišla samota, i když ne poprvé.
Že někdy nelze než vzdát všechno bez boje.
Že zbyla jen prázdná židle v rohu pokoje…