Mimo soutěž. Parafráze známé pověsti.
Král trpaslíků přecházel po paláci.
Už brzy sem přijde nevěsta. Všechno musí být připraveno, aby se jí tu líbilo.
Aby mu odpustila, zamilovala si ho, byla tu šťastná.
Samozřejmě, zahrada! Musí být ještě větší a krásnější. Taková, jakou nemá žádný jiný král.
Pod mocnými kouzly vyrostly překrásné růže. Vznikl kousek ráje na zemi uprostřed skal a kamenů.
Už zdálky přitahovala zahrada pozornost. Ať všichni závidí.
Když mu nakonec princeznu vyrvali a odvedli zpět domů, zklamaný Laurin rozhodl, že jeho růže už ničí oko nespatří. A zahradu navždy zaklel.
Ale při západu slunce kouzlo zeslábne. A nachové růže září na dálku.
Masiv Rosengarten v Dolomitech je spojovaný s mytickou postavou trpasličího krále Laurina. Při západu slunce jsou skály jasně nachově zbarvené a říká se, že je vidět Laurinova růžová zahrada.
Vlastně jsem na tuhle pověst už kdysi napsala jeden nepříliš povedený střípek, ale teď se mi ji chtělo podat v klasické podobě.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je veľmi pekná povesť.
galahad
To je veľmi pekná povesť. Stále som čakal, že sa tam začne uspávať a ono nakoniec nie. to je ešte vcelku nevinné zakliatie, priťahujúce pozornosť turistov.
Děkuju. Ono to jádro
Esclarte
Děkuju. Ono to jádro spočívalo v tom, že ji unesl násilím a pak se tam vyoravila odvážná parta ji osvobodit, a že platily přísné postihy za ničení těch růží a ti neotesanci je samozřejmě začali plundrovat a tím na sebe přivolali hněv pána domu, takže vlastně nebylo tak úplně jasné, na čí straně mají být sympatie... Nakonec tedy holt pán domu prohrál, i když je i verze, ve které s ním nevěsta zůstala.
To je vlastne dosť nezvyčajná
galahad
To je vlastne dosť nezvyčajná rozprávka. Väčšinou bývajú veľmi jasne definované kladné a záporné postavy. Trdlo, som si nevšimol, že to nebola rozprávka ale povesť.
Možno by stálo za to spraviť z toho "zaklínačskú edíciu".
Ale tak ona ta hranice mezi
Esclarte
Ale tak ona ta hranice mezi těmahle žánry není moc ostrá. Vlastně vzniká často jedno z druhého (tedy druhé z prvního asi už moc ne..) a to druhé se dětem vypráví vlastně jakoby to bylo to první.
To je moc hezké, zvlášť ten
ioannina
To je moc hezké, zvlášť ten detail s růžemi za soumraku. V takhle široké verzi to připomíná únos Persefony. Stejně miluju, jak se jeden motiv přetaví v jiný...
Únosců se v pověstech najde
Esclarte
Únosců se v pověstech najde slušná řádka. Ale je pravda, že se u Persefony rovněž projevilo něco jako stockholmský syndrom.
S těmi růžemi za soumraku, vlastně si teď ani nejsem jistá, jestli byla ta pověst odjakživa lokalizovaná do Rosengartenu, nebo s ním byla dodatečně spojená díky té barvě skal.
Děkuju za komentík.
Mně se to propojilo hlavně
ioannina
Mně se to propojilo hlavně kvůli tomu zakomponování přírodního jevu (růže - červánky; návrat Persefony - návrat jara).
Jasně, stockholm je celkem pravidelnej jev.
Aha, zajímavá asociace. Ale
Esclarte
Aha, zajímavá asociace. Ale právě si nejsem jistá, jestli ten jev je původním prvkem nebo není. Ono to existuje jako součást celého epického cyklu, a právě tam nevím, jestli byla dřív slepice (epos) nebo vejce (pověst o Rosengartenu). Budu se na to muset ještě juknout.
Možná to dokonce nenajdeš.
ioannina
Možná to dokonce nenajdeš. Oni autoři nebo sepisovači často a rádi připodobňovali pověsti, které se jim líbily, těm antickým, aby byly "lepší". Dost blbě se z toho vykopává ta původní podoba.
Ale to je fuk, je to stejně nádherná pověst a suprový zpracování. Ten obraz růží za soumraku je silnej jak blázen.
Zajímavá pověst
Faob
i dobré přiblížení. Posílám kachnu. Laurina je mi líto, ale unesl, předpokládám, to je pak trochu těžké...
Pravdu máš. Děkuju.
Esclarte
Pravdu máš. Děkuju.
Krasosmutné a poetické
Peggy
Krasosmutné a poetické
Děkuju, Peggy.
Esclarte
Děkuju, Peggy.