V tomhle jsem asi jako každá ženská. Miluju kytky. Sem tam si je i sama natrhám, ale není nad to, když mi je přinese můj drahý. V tom případě mi je jedno, jestli naškubal pampelišky a sedmikrásky z trávníků za domem, přinesl mi luční kvítí nebo se plácnul přes kapsu a kytici nechal udělat v květinářství.
Tím, že je dostávám málokdy, nejsem ani vybíravá v druhu. Stejně mě nejvíc potěší růže a šeřík. Jedinou kytku, kterou opravdu nemusím, je karafiát – hlavně ten červený. Připomíná mi totiž pohřby.
V Aldormě naštěstí karafiáty nemají. Dostala jsem sice divnou kytku, ale z lásky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit