Snadná kořist

Osamělý škuner naložený hedvábím z východu byl lákavým soustem. Namáhavě šplhal proti větru. Mířil Betsy přímo do náruče. Frances odhadovala, že ho dostihnou do západu slunce. Když vítr vydrží.
„Vyhlaste poplach!“
Hlas bocmanovy píšťaly přeťal napětí. Buben zavířil.
Dusot nohou.
„Bude to rychlý boj.“
„Možná,“ uťala Gillinghamova slova. „Pane Miltone, vyšplhejte do koše. Chci vědět o každé plachtě. I kdyby to byla rybářská bárka.“
„Rozkaz, madam!“
Chlapec zmizel v lanoví s ještěrčí hbitostí.
Vítr jim hrál do karet. Štěstěna vyzývala k tanci. A to se neodmítá. Zkušenosti však radily opatrnost. Je snadné se nechat zlákat snadnou kořistí.
Moře nadutost neodpouští.