Předehra k zázraku

Malá zrzavá dívenka, bledá vyčerpáním a bolestí. Poprvé chápal, co to znamená bezmezně milovat.
Seděl u ní. Tiše na ní mluvil.
„Jestlipak víš, milá Elis,“ zavibroval teatrálně hlasem, „kdy je nejlepší žádat tučňáka o laskavost?“
„Cože?“ vrhla na něj zmatený pohled. Pak ji ale došlo, kam tím míří.
„Nevím,“ pípla.
„Musíš mu do lázně nalít padesát litrů oleje, nasypat pět kilo soli, kilo pepře… a vhodit kuličku jalovce… Pak bude teprve dobře naložený.“
"To je pitomý," vděčně se usmála.
A bylo to tady znovu. Drtila jeho dlaň ve své. Na okamžik odplula, kam za ní nemohl.
„Vydrž, maličká… Ještě chvíli…“