Ha'ir šel zahav

Byl majestátní, hrdý, vznešený a krásný.
Ve svých branách vítal krále, velmože, učence, ale i prosté lidi, zblízka i z daleka.
Obdiv a úctu přijímal s přívětivou pokorou, jako by na nich nezáleželo.
Nenávist, napadání a hádky pozoroval se stoickým nadhledem, jako by se jej netýkaly.
Stál ve středu a střetu zájmů, v samém srdci konfliktů.
Většině z nich nevěnoval pozornost.
Jeden z nich tragicky a krutě ukončil jeho dlouhý, šťastný život.
Celý národ jej bude oplakávat.
Jeho ostatek - drolící se zeď - bude ke vzdání úcty i truchlení přístupná po staletí, pod mohylou ze zlatých kopulí, vystavěnou cizí, uzurpátorskou tradicí.