Osamocen mezi vašimi soudci

„Čtyři už jsou skoro dav,“ napadlo ho při vstupní modlitbě.
V prvních lavicích – vpravo a vlevo, neb se nemohou vystát – nahluchlý Blažej a osmdesátiletá panna Nerudová, v poslední slečna Dudová, tentokrát s decentnější barvou rtěnky, a za mřížkou Podloudný.
Polovina se rozutekla, než skončil, čtvrtina čekala před kostelem.
„Víte, kdo byl dnes na bohoslužbě?!“ vybafne farnice.
„Cože,“ lekne se Jeroným, „zase jste viděla ďábla?“
„Ne, ale vzadu seděla vnučka od nebožtíka Dudy, prostopášnice! Přišla se mi vysmívat, důstojný otče, a vás pokoušet! Vždyť ta měla víc chlapů jak Máří Magdaléna!“
„Myslíte svatou Marii z Magdaly?“
Někdy si připadal hrozně osamělý.