Jak dojde na zvířata, Viktorka se rozkecává

„V duchovním smyslu,“ tápe Thea, „to živočišné, přízemní, neduchovní v člověku? Hřích, který vyhodíme dveřmi, a vrátí se oknem?“
„Ďábel,“ přitaká Apolo, „had v nás…“
„Sss, sss,“ zatleská si Viktorka.
„Nemůže odejít,“ vysvětluje Sikar, „nemá nožičky!“
„Nepřeceňujme tělesná omezení,“ koriguje milovník prachu Filcin, „zrovna padlý anděl je čiré duchovno a největším z hříchů pýcha!“
„Audience hned tří králů,“ navazuje Linkva, „u Spasitele světa se neobešla bez přítomnosti vola a osla. Skandál pro gnostiky!“
„Bůů, búú, iá, iáá,“ řeční nejmladší.
„Vy máte zase starosti!“ dosedá Taura na židli a vyskočí, když ta písklavě zaštěká, „Co to je?!“
„Haf, haf,“ vysvětluje Viktorka.