Nesmyslné, ale nutné hlášky

Oba kamarádi spěchají večerním městečkem k jisté hospůdce. Kleopatra se totiž uvolila vzít Idefixe jako rukojmí, dokud nepřinesou její zrcadlo. Naštěstí ho úspěšně nacházejí schované pod stolem.
Kleopatra se pak s bílým pejskem loučí máváním a se slzami v očích.
„Stejně je praštěný, že se egyptské zrcadlo dostalo až k Trubadixovi,“ dumá Obelix.
„To rozhodně,“ souhlasí menší Gal. „Asi největší záhada téhle výpravy.“
„Záhada vesmíru!“ ozve se z křesílka opodál syčivá oprava.
„Ale to přece vůbec nedává smysl!“ ohradí se Asterix.
Mučitelka pozvedne obočí.
„No dobře, tak záhada vesmíru,“ převrací oči Gal.
„Asterixi, co je to vesmír?“ šeptá zvědavě Obelix.