Vývěska
Nesoutěžní.
„Konec hlášení národního výboru,“ zachraptěl amplion. Dozněly poslední tóny dechovky a ticho prostoupilo náves.
Vedle zděné čekárny na autobus je vývěsní tabule, reklamní plocha socialismu. Dříve bývala vyšňořená hesly:
Čest socialistické práci!
Se Sovětským svazem na věčné časy.
Bojujeme za celosvětový mír.
Dnes je obnažená až na tmavě zašedlá prkna. Na nich bije do očí silná vrstva červené křídy. IVANE TÁHNI! GO HOME! Chybí nápis azbukou. V pravém rohu se třepetá torzo ručně psaného plakátu. Rozpité barvy na něm vytvořily duhu. Z ní vystupuje jediné čitelné slovo „Šibřinky“. Plakát mává, jako by dával sbohem okupantům.
Ukvapeně. O desítky let předčasně.
Pro neznalé fandomu: srpen 1968
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Teda, výborné. A bohužel
Teda, výborné. A bohužel naprosto pravdivé.
Potlesk.
Dík, Esclarte, holt to tak
Dík, Esclarte, holt to tak bylo. :(
smutné, ale velice barvité
smutné, ale velice barvité
Děkuju, Aries.
Děkuju, Aries.
Moc dobré. Ta atmosféra, brrr
Moc dobré. Ta atmosféra, brrr.
Dík. Jsem ráda, že jsem tu
Dík. Jsem ráda, že jsem tu atmosféru trošku přiblížila.
Jo, jenže Ivani netáhli ještě
Jo, jenže Ivani netáhli ještě pěkně dlouho...
No, právě.
No, právě.
Ukvapeně... To je přesně to
Ukvapeně... To je přesně to slovo, ke kterému celé líčení směřuje, trocha výsměchu minulému, trocha hrdinství dnes, ale nakonec: ukvapeně. Stačilo mít minulé ve vzduchu, už ani teror nemusel nastoupit. Bolavý střípek.
Díky moc. Když někdo dostane
Díky moc. Když někdo dostane pořádně za uši, pak snadno hrbí hřbet.
To je zase skvělé, jako bych
To je zase skvělé, jako bych to viděla.
To mně potěšilo, děkuju.
To mně potěšilo, děkuju.
Smutné, ale povedené. Jsem za
Smutné, ale povedené. Jsem za celou tuhle sérii hrozně moc ráda, protože krásně přibližuje to, co jsem naštěstí sama nezažila.
Díky moc, Esti Vero. Tvůj
Díky moc, Esti Vero. Tvůj komentář oblažil mé srdce.