Zpověď městského dítěte stran pavouků

Jsem městské díte a myslím, že hlavně proto nejsem zvyklá na pavouky. Možná za to může i film Jumanji se svými podivnými kostlivými obludami rozměru psa nebo obří chlupaté potvory spouštějící se ze stromů v Harry Potterovi dvojce.
Postupně si ale buduji imunitu. Nebojím se johan, protože jsou tak absurdně chatrné a vlastně elegantní. I tak budu křičet, pokud se moc přiblíží. Udržujme osobní prostor, lidé a pavouci! Čas od času se mi v rohu okna usídlí pavouček a já respektuji jeho odhodlání – bydlíme v sedmém patře – a tak nějak symbolicky mu ten kout tři metry od své postele pronajímám.