Otázky a odpovědi

Jak si to představuji, že by to jednou mohlo vypadat:
Kráčíme vlhkým lesem, který voní včerejším deštěm a houbami. Ledňáček se náhle zastaví. Hledí zamyšleně k zemi a mračí se, jak usilovně přemýšlí. Vrátím se k němu.
„Copak to je, táto?“ ozve se blonďatý rozoumek v příliš velkých holínkách. Ukazuje prstíkem do jehličí.
„To je prázdná šnečí ulita.“
„A proč prázdná?“ zvedne modré oči ke mně. „Pan šnek se odstěhoval? Už se mu tady nelíbilo?“
„Pan šnek nejspíš zemřel. A ta ulita tu po něm zůstala.“
„Aha…,“ zamyslí se znovu rozumbrada, „A tati? Zůstane po tobě taky ulita, až umřeš?“