Bezvýsledná rovnice

První láska je nezapomenutelná. No, ta naše byla zapomenutá raz dva.
Podruhé do stejné řeky nevstoupíš…o půl roku později jsme se potkali a nové vzpomínky zahlušily ty staré. Ale rok se s rokem sešel a hádek bylo víc, než usmiřování.
Do třetice všeho dobrého. Tak nadějně to zpočátku vypadalo, než začala prosakovat stará zranění. Z příslibů věčnosti zbylo pár hořkosladkých měsíců.
Dělal, jako by neuměl do pěti počítat. Prý by si dal čtvrtou šanci, začneme od nuly, udělá první poslední, budu v sedmém nebi. Ale to se přepočítal. Bylo mi jasné, že by to šlo zas od desíti k pěti.