„To nemyslíš vážně,“ prohlásil Robin nejistě a znechuceně nad Gisborneovým oplzlým výrazem. Siru Guyovi jako vždy pohrával na rtech lehce ironický úsměv, když se mu v ruce objevila na středověk skutečně poměrně moderní želízka. Gisborne jimi zacvakal o sobě.
„Pojď dobrovolně a nic se ti nestane,“ zavrkal.
Robin pohodil hlavou. „A kde jsou tví muži? Pořád jsme v přesile.“
„Chtěl jsem jen trochu soukromí pro nás dva,“ povytáhl Gisborne nevinně obočí a udělal thorinovské psí oči.
Much předstíral, že ze sedla zvrací, avšak Robinovo sebevědomí bylo očividně nalomeno, když se zakymácel nejistě v sedle. „Končím tu v šest,“ zahuhlal nezřetelně.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak soukromí... Aha.;-p
Profesor
Tak soukromí... Aha.;-p