Navazuje na toto
„Ne, tam ne,“ zní za ní zoufalý hlas. „Vrať se, přece nás tady nenecháš… Potřebujeme tvou pomoc, čekáme na tebe…“
Ale její instinkty jí velí jít rychle pryč od tohoto místa, které ji nepřirozeně vábí. Ta obrovská nepřirozenost, s jakou ji to skoro táhne zpátky, znamená nebezpečí, to Viviana ví.
Jak slábne úpěnlivý hlas, tak v ní sílí pokušení jít tam a pomoci těm, co o to žádají.
„U všech čertů, ani náhodou,“ zakleje nahlas. „Mně taky nikdy nikdo ku pomoci nepřispěchal, každý mě nechal na holičkách. Pomozte si sami.“
Pokušení rázem mizí.
A ona jde dál za svým cílem.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nojo, v souvislosti s tímhle
Esclarte
Nojo, v souvislosti s tímhle tématem se dalo čekat, že je nechá na holičkách. Ale asi to právě bylo potřeba.
Bylo to potřeba
Peggy
Bylo to potřeba
Jenom aby to nebylo vpřed,
Faob
Jenom aby to nebylo vpřed, jenom vpřed, a vpředu smrdí síra! (Ale instinkty nejsou úplně špatní rádci a konec konců celé vábení trochu zavání sirénami, tak což!)
No, nějak se člověk
Esclarte
No, nějak se člověk rozhodnout musí... v pohádkách občas nikdy neví, co je správně.
Prozradím, že udělala dobře,
Peggy
Prozradím, že udělala dobře, když poslechla instinkt
Tak snad udělala dobře.
Tora
Tak snad udělala dobře. Vypadá to, že ano.
Udělala dobře :-)
Peggy
Udělala dobře :-)
Dobře.
Peggy Tail
Dobře.
Dík
Peggy
Dík