Bludné kruhy prolomeny

Susan Calvinová nechodila moc často ven. Obvykle se procházela po ulicích, pozorovala a hodnotila lidi. Každý byl nedokonalý a v nitru neodpovídal žádným zákonům. Ne tak jako roboti. Dnes si ale vyšla do parku. Podzimní listí se honilo kolem v bludných kruzích, přesně jako její aktuální výzkum. Ušklíbla se.
„Pozor!“
Poplašeně se otočila a jen stěží uhnula čemusi kovovému s křidélky.
„Promiňte, asi se nechala trochu unést,“ zamumlal sotva desetiletý kluk provinile.
Se zaujetím pozorovala tu titěrnou létající věc. „To je robot.“
„Ano, paní. P.I.F.K.A. Průměrně Inteligentní Forma Křemíkového Aviátora.“
P.I.F.K.A. potěšeně zavrněla.
„Chlapče, možná bych pro ni měla práci.“