Hromy pro Vladimíra

Křest svatého Vladimíra

"Hřmi, Perune, na můj svátek
místo kanonády,
pak si přijdi se mnou vypít
šálek čokolády."

Car Vladimír se protáhl ve svém trůně a zachechtal se. Jeho svátek už skoro čtyři roky nic nepřekazilo. Nejdřív si myslel, že když pálí na Kyjev jednu kanonádu za druhou, tak mu nebude mít kdo dělat rámus na oslavu. Ale sedláci z blízkých i dalekých krajů si vždy přijdou zajásat na jeho počest, především, když nemají potuchy, co se děje. A Perun hřmí, dokud je čokoláda. Ta tedy pomalu docházela, když se cizí mocnáři začali ohánět sankcemi, ale pár maďarských a slovenských úředníků mu ji přineslo při gratulaci, takže se hřmělo. A když příště nezahřmí Perun, zazní kanonády z Ameriky.

Obvykle se nenavážím do politiky, ale vývoj současné situace na Ukrajině si žádá návrat mistra Borovského, alespoň v podání mého skromného drabblete.