Navazuje na: Žádné slitování
Zuřivé škrábání hrotu o pergamen, duté bouchnutí hlavy o lavici, popotahování, vrzání židle, těžké povzdechy. Takový běžný kolorit všech písemek. Profesor Snape stojí jako socha, avšak bedlivě pozoruje své svěřence, jak se potí a pomalu propadají do beznaděje.
V zadní části učebny pobublávají kotlíky. Některé už změnily barvu, jiné co chvíli upšouknou prasklou bublinou, ale vesměs si jemně ševelí na nízkém plameni. Jen pod kotlíkem úplně vpravo pořád hoří silný plamen. Předmětný lektvar změnil barvu už dvakrát a jeho hladina začíná pozvolna stoupat. Ještě chvíli a odporná šedá hmota se převalí přes okraje kotlíku, na lavici a pokračuje na podlahu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit