Eda a Jindra, kdo z koho (ano - doopravdy "z")

Skončil jsi! Jaký to je vědět, že ve světě už pro tebe není místo... (chichotání) Víš ty proč to budu já, kdo zvítězí? Protože jsi to věděl vždycky! A měl jsi z toho strach... Celej život jsi byl zbabělec, kterej přede mnou jenom utíkal. (podívá se mu hluboce do očí) A vždyckys' věděl, že tu na tebe čekám. Že budu znamenat tvůj konec. (rozmáchlé gesto) A že s tím nic, ale vůbec nic nenaděláš. Nikdys' nebyl víc než jenom pacient sebe sama. Ubohá troska paláce z výhrad. Hrdina z povolání? Nikdy víc! Jen já. (otočí se a odchází od zrcadla)