Předchozí díl zde.
Srdce za zlata do doků stále ještě nedorazilo, a jako by to kapitánovi dělalo schválně, což asi dělalo, nabíralo jednoho stopaře za druhým, co jich po celém vesmíru bylo.
Prvním několika Prostetnik ještě své verše zarecitoval. Pak ho to ale přestalo bavit a černé pasažéry rovnou vyhazoval do kosmu.
Eddie zatvrzele odmítal kapitánovy snahy připravit stopařům nějaké nepohodlí, protože o všechny cestující musí být vzorně postaráno. Takové je motto podniku. Ze stavby náhradního křesla tak nebylo nic.
Jednoho dne před kapitána předhodili stopařku. Rozhodně nebyla první. Téhle se ale chapadla kroutila tak podivuhodným způsobem, že Prostetnikovi vstoupily růže do tváře.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hehe, to je dobré! ;)
Rya
Hehe, to je dobré! ;)
Že děkuju.
Lunkvil
Že děkuju.
Chudák Prostetnik. Má těžkej
Julie
Chudák Prostetnik. Má těžkej život. Ale chtěl abych slyšet více vogonské poesie!
To si snad ani nepřej!
Lunkvil
To si snad ani nepřej!
Teda, tohle je pěkné. Byla
Profesor
Teda, tohle je pěkné. Byla milostná vogonská poezie?;-P
Taky jedna co neví, jak
Lunkvil
Taky jedna co neví, jak nebezpečné je něco si přát...