Půlnoční setkání

„Kde bych byl, kdybych v životě nepospíchal? Asi stále na místě.“
Motto Blonďatého rytíře
„Nebojím se létat v dešti, sám mi nemůže ublížit. Ať klidně spletence vod bičují celou Il dvojku, jen se nesmí začít blýskat,“ pomyslel jsem si při třetím letu v tomhle týdnu. Němci jsou stále více opovážliví a už dva týdny létáme i v noci za nulové viditelnosti.
Černého ďábla jsem neslyšel ani neviděl, dokud se neozval zvuk kulometu. A přitom by stačilo, abych měl před sebou kousek čistého nebe. „Příště budu rychlejší,“ zadoufal jsem při pomalém pádu. Bude ale příště? To se uvidí za 20 sekund.