Nemyslím si, že bych si za tohle zasloužila byť jedinou kačenku, protože to jde od srdce, které bolí... Bolelo vždycky. Pro Wendyses, protože já jsem jí tu rýmovanou biografii slíbila. A také jsem slíbila, že o ní něco napíšu, a já své sliby plním. Tohle má takovou tu typicky sentimentální hodnotu, kdy se vypíšete a život jde dál. ;)
Kdysi dávno, kdesi v malém městě na severu,
narodilo se děvče, jejíž život teď vám rozeberu,
bůh ví, co dělala před tím, než jsem ji potkala,
možná to samé, co dělá doposud – čmárala,
geniálními nápady chránila svůj svět,
a já snažila se na ní jen více a více lpět,
ale léta jdou dál, doba jako voda plyne,
něco někdy začíná, spoustu toho hyne,
nyní ona jako velký spisovatel působí,
skončilo to malé nevinné období,
vyrostla, psala, sílila, našla svou tvář,
z malého děvčete vyrostl mistrovský sklář,
pohrává si se slovy, tvoří věty,
a já miluji její kouzelné světy.
Díky moc.
Třeba si to neuznejte, pro mne to něco v sobě má. :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
"něco někdy začíná, spoustu
Zuzka
"něco někdy začíná, spoustu toho hyne"
Krásný.