Dvanácté kotě

STUDENTKA: Ach ano, dialog je nástroj rozhovoru a ten my musíme potlačit. Zatím se nám to nedaří, ale to přijde, lásko, to přijde.

PETR: Já vím, nemůžu se dočkat.

---

PETR: Tak co kdybychom to zkusili?

STUDENTKA: Ty ale vůbec nemyslíš na kocoura! No pověz mi, jak on k tomu přijde? Tedy já jsem samozřejmě feministka, ale ono to o Schrödingerovi taky leccos vypovídá, zavřít kočku do krabice a kocoury nechat běhat venku! No a kdyby jenom kocour, ale co teprve koťata, všiml sis, kolik se letos narodilo koťat?

PETR: Ale ne, co s tím má co dělat kočka? Já myslel tu naši nedomluvu.

STUDENTKA: No ano, mám teď takový nápad. Co kdybychom založili alianci za zrovnoprávnění kocourů? (Zapáleně.) Víš, o kolik ti chudáci přicházejí? Žádná krabice, žádné debaty, žádná pozornost. On takový zážitek blízké smrti, to není jen tak, za to by mystici platili zlatem! (Na chvíli se odmlčí, přemýšlí.) A to je vůbec hezký plán, zavřít muže do krabice, ono by vám to občas prospělo. Jen tedy nevím, jak nakonec s tím žebrem… Co myslíš ty?

PETR kouká do stropu, nevnímá.

STUDENTKA: Posloucháš mě? Dneska je pěkně, viď? V krabici by bylo líp. A na náměstí otevřeli nový obchod. Slyšíš? Řekni něco. Řekni: “No.”

PETR: No.

STUDENTKA: Žebra jsou vůbec zvláštní věc. A stromy taky, nezapomínejme na stromy!

PETR: Tebe ta biologie hodně zajímá. No nic, musím ti ještě něco říct. Posloucháš mě?

STUDENTKA: Jsem tvoje žebro! Tedy… tak trochu.

PETR (ustaraně): Mám takový pocit, že zpomalujeme. To víš, nižší přitažlivost a je to raz dva, čas je neúprosný. Gravitace nás zrazuje!

STUDENTKA (nadšeně): No to je skvělá zpráva! Možná, že proto lidé umírají, víš? Prostě - já nevím - život plyne, přitažlivost slábne, nic už je k sobě nepoutá… Najednou tě, holka, nemám rád a čas je pomalejší a pomalejší.

PETR: A pak je ti sedmdesát…

STUDENTKA: A pak je ti sedmdesát a najednou ti to dojde - že jsi nemiloval, nežil, táhl se jako šnek a zpomalil až na nulu.

PETR: A pak?

STUDENTKA: A pak? A pak nic. Bác a je po tobě.

PETR (zamyšleně): Takže neláska je cesta smrti?

STUDENTKA (smutně): Každá cesta je cesta smrti. Ale neláska je ta smutnější.

PETR (opatrně): Jsi hodně smutná?

STUDENTKA se zarazí, pak potřese hlavou, prudce odejde o kus dál.

PETR (naléhá): Jsi smutná?

STUDENTKA (zavrtí hlavou): To bude jenom těmi kocoury.