Konec jara
Dodnes na tu noc nerad vzpomíná.
Nejdřív si zoufal. Seděl jako paralyzovaný, hlavu v dlaních. Neviděl, neslyšel. Možná plakal. Zkoušel volat přátelům, ale všude to bylo stejné. Zoufalství. Prohra.
Jak jen jsme mohli být tak hloupí? Teď se všechno vrátí ke starému.
Najednou propadl zuřivosti, měl chuť bojovat, poslat ty šmejdy tam, kam patří. Pryč z naší země! Ale to nemělo cenu, už bylo jasné, že armáda bojovat nebude a bez ní se neměli šanci ubránit.
A přesto ještě zbývala naděje.
Svět o nás ví. K tomuhle nebude moci mlčet. Určitě nám pomůžou. Musí!
Ale... vzpomeň si na Mnichov. Nepřijdou.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je silné a pořád varující.
To je silné a pořád varující.
Uff, síla. Výborný. Mrazivý..
Uff, síla. Výborný. Mrazivý...
Pod tenhle komentář bych se
Pod tenhle komentář bych se klidně podepsala též.
Teda, to je vynikající.
Teda, to je vynikající.
Áá, to je něco. Jak jsem
Áá, to je něco. Jak jsem tohle mohla přehlídnout? To je tak trefný, pravdivý, výstižný a smutný, a já v tom vidím konec Pelíšků, a v čemkoli já vidím konec Pelíšků, to musí jít do Oblíbených!
Děkuju moc za všechny milé
Děkuju moc za všechny milé komentáře, jste moc hodní. :)