Zatraceně vnímavý pozorovatel

Steve na něj často zírá.
Znervózňuje ho to. Tony je zvyklý, že se na něj lidé dívají. Celý život byl středem zájmu. Zná dotěrné pohledy, zvědavé pohledy, toužebné pohledy…
Ale ne vědoucí pohledy.
Steve se na něj dívá, jako kdyby věděl, a to Tonyho dohání k šílenství.
Nakonec ho konfrontuje. “O co ti jde? Proč se na mě tak díváš?”
Steve se pousměje. “Protože vím něco, co ostatní nevědí.”
“Jo?” Protáhne výsměšně Tony. “A co by to jako mělo být?”
Když ho Steve přitiskne ke zdi a líbá tak dlouho, dokud se mu nepodlomí kolena, Tony se již nemusí ptát.