Obávaní Rakové podruhé, poprvé jste měli možnost se s nimi setkat v drabble: http://sosaci.net/node/19754
Bylo mu pět let, když o nich slyšel poprvé. Bard přinesl zprávu o zániku další vesnice.
Bylo mu sedm let, když na ně zapomněl. Otec mu ukázal kouzlo knih. Předčítal mu dávné příběhy, učil ho slyšet hudbu sonetů.
Bylo mu deset let, když Rakové zaútočili na jejich vesnici. Bez varování. Bez slitování. Otec jej dotáhl do jejich malé knihovničky. Na zem vyházel veškeré jejich poklady a donutil ho schovat se do knih.
Bylo o několik hodin později, když si přestal v hlavě zpívat hudbu otcovo oblíbených sonetů a odvážil se vyjít.
Byl jediný přeživší celé vesnice.
Už ale nebyl dítětem.
Hora, zapomenutý chlapec, který by si přál, aby nepřežil...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ono to přežití mívá důvod. A
Bilkis
Ono to přežití mívá důvod. A jak bychom se naučili být silnější, kdybychom si neprožili utrpení? Já si naopak myslím, že je dobře, že přežil. ;)
Já jsem také ráda, že přežil.
Eillen
Já jsem také ráda, že přežil. A snad bylo dostatečně vysvětleno, proč i v dospělosti se chlap jak hora rád začte do sonetů...
Ať už jakkoliv, je dobře, že
neviathiel
Ať už jakkoliv, je dobře, že přežil
Souhlas!
Eillen
Souhlas!
A navíc mi chlap uvízl v hlavě a nějak se mi tam snaží povyprávět celý svůj příběh. Kdybych jen věděla jak začít psát...
To je hodně silné.
Rya
To je hodně silné.
Děkuji
Eillen
Děkuji
Tyjo
Erys
Je dobře, že přežil, to rozhodně. Ale po tomhle snad zůstat dítětem ani nejde.