Předjaří za polárním kruhem
První pokus nebyl moc úspěšný, tak to zkusíme ještě jednou.
Během nejchladnější části roku byla i Slunci taková zima, že v poledne stěží vykouklo nad obzor a už spěchalo zpátky ohřát se do teplejších krajin. Neúprosný tikot slunečních hodin je však donutil vydržet každý den na obloze o něco déle. Hudba vyluzovaná na strunách paprsků postupně pronikla až pod sněhovou pokrývku a probudila tam spící semínka a pupeny. Moře by se na tu melodii nejraději dalo rovnou do tance, kdyby nebylo sevřeno ledovými okovy. Avšak i nepřístupné ledy začaly pod slunečním úsměvem tát. Uvězněné vlny se už nemohou dočkat, až provětrají své krajkou lemované sukně. Snad konečně dnes to přijde...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Okouzlující předjarní poezie,
Okouzlující předjarní poezie, přímo tepe životem a září.
to je krásné, už je to v
to je krásné, už je to v oblíbených
*
2x
Krásné obrazy. Tikot
Krásné obrazy. Tikot slunečních hodin je asi nejhezčí, protože normálně nejde, ale ona to jsou ta malinkatá prasknutíčka na cestě k zelenému světu.
To je dost dobrý!
Poetické, ale neotřelými obrazy, pěkně vyvstává před očima. Káč.