Rodičovské starosti
NESOUTĚŽNÍ
Neodolala jsem a musele si napsat fanfikci na tenhle úžasný příběh.
Stáli nad kolébkou.
Pozorovali spící nemluvně.
"Má vaše oči," pronesla hraběnka ke svému dlouholetému příteli.
"Podle čeho soudíte? Přeci jen je má zavřené," zeptal se pobaveně.
"A váš zamračený výraz," dodala klidně. "Závidím vám, příteli."
Soudce mlčel. Ve vzduchu viselo nevyslovené jméno jejich dcery.
Nedokázal se hraběnce podívat do očí.
Dítě se s pláčem probudilo. Hraběnka se naklonila nad kolébku a vzala nemluvně do náručí.
"Ačkoliv," pronesla s potuteleným úsměvem. "Jsou věci, které mi neschází. Potřebuje přebalit," dodala a vložila vyděšenému soudci dítě do náručí.
"Oproti vám nemám z mládí praxi. Předpokládám, že je na čase to změnit," pronesl soudce.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je strašně krásné a vtipné
To je strašně krásné a vtipné a hořké a vůbec.
Nemusíš se absolutně bát, že bys něco nevystihla :).
Děkuji.
Děkuji.
Po tak milém komentáři se možná odvažím napsat i další kousky.
To mě dostalo! Skvělé, velmi
To mě dostalo! Skvělé, velmi dobře jsi vystihla originál. :)
Děkuji :-)
Děkuji :-)
To je krásné! :) Moc milé a
To je krásné! :) Moc milé a takové jemné :)
Děkuji :-)
Děkuji :-)
Ty jo :)
Ty jo :)
:)
:)