V táboře
Co to zase vyvádím...
A měla ve vlasech čas a noční preludia slavíků ji vítala na cestě domů. Staré ruce obtěžkané vykonanou prací se pokorně otevíraly světu kolem, oči se dívaly jinak, než kdysi. Vzduch voněl tmou a pravidelné tepání se neslo ozvěnou k uším chův, odpočívaly na kostrách. Neprobudily se.
Hvězdy na ni shlížely svou dávno mrtvou září a stromy v sobě měly natlučené zákony.
A lidé v sobě nesli krev a na oblečení čísla. A jaká krev to byla!
Usmívala se klidnýma očima na ty strhané kostlivce kolem sebe, že šla? Nu, ano.
A vzduch zavoněl plynem a tma už nebyla nabídkou.
Snad je to z toho poznatelné a jestli ne, tak si každý vezme své a taky to nějak přežijeme.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Mrazivé.
Mrazivé.
Přesně toto slovo mně napadlo
Přesně toto slovo mně napadlo taky.
Au au. To bolelo...
Au au. To bolelo...
Teda, to zírám. Takhle krásně
Teda, to zírám. Takhle krásně popsat tak strašlivou skutečnost. Potlesk.
To je strašlivě bolestné a
To je strašlivě bolestné a přitom nádherné. Do oblíbených.
Ale fuj. Gradací velice
Ale fuj. Gradací velice zákeřné drabble! Ale skvělé.
Drabble komentář, snad neurazí - komentář sám je v přímé řeči :)
„To je hnus,“ zavrčel, když byly poslední mrtvoly odneseny ke spálení. Jeho mladý společník se tvářil, že neslyší. Byl velmi bledý. Veterán se na něj pobaveně podíval a odplivl si. Však si zvykneš, usmál se v duchu. Pohybem ruky mu naznačil, aby šel za ním. Mladík se nehýbal. Zdálo se, že chce něco říct.
„Ale taky je to neuvěřitelné,“ pronesl téměř šeptem a obrátil se na něj.
Esesák tázavě zdvihl obočí.
„Jdou zubožení na smrt a přitom…,“ hledal slova, „… jsou tak krásní… Je mi z toho zle.“
Esesák se hlučně a chraplavě rozesmál a poplácal mladíka útěšně po ramenou.
Tohle je taky hodně dobře! A
Tohle je taky hodně dobře! A doplňujete se. Próza vš poezie, snovost vš odporná realita, a tvůj konec je jako obraz.
Díky, kontrast byl záměrem. :
Díky, kontrast byl záměrem. :)
Dík, dík, dík, snažila jsem
Dík, dík, dík, snažila jsem se....
Chápu to asi napůl, ale musím
Chápu to asi napůl, ale musím říct, že za první čtyři témata je to nejlepší drabble, co jsem zatím četla. Je to bolavé, nutí tě to přečíst několikrát, hledat význam, symboly, smysl. Ať je to to, co myslím (holocaust?) nebo ne, tak to je pro mě esence perfektního drabblu.
Je to bolavé a strašné, ale
Je to bolavé a strašné, ale vlastně zvláštním způsobem pokojné. A moc, MOC dobře napsané. Neuvěřitelné.
Smekám až na zem.