Rodinná normálka

Maminka (šeptem): "Co když nespí?"

Tatínek (smyslným šeptem): "Spí, neboj."

M.: "Nechci to ráno vysvětlovat, je jim už osm."

T.: "Určitě spí."

M. (z polospánku): "Necháme toho, ve středu pojedou k babičce na prázdniny, času bude dost."

T. (trochu smutně, odevzdaně): "No tak jo, ráno musím do práce, asi máš pravdu."

Zvuk posouvaných peřin a potom hluboké výdechy pravých.

Ríša (naprostým šeptem): "Jsem ti říkal, že mu nedá."

Kája (stejně potichu): "Je to dobře, ráno by zářil a zase říkal bonmoty o lidstvu."

Ríša: "Nikdy bych s dětma v pokoji nespal."

Kája: "My budeme jiný, určitě! A v noci neprď!"