Intermezzo
nahrazuji téma č. 9: Poslední bílé místo na mapě
Navazuje na Čtyři nad polévkou.
Než se nebe nad tabulí naplnilo tvrdými slovy a měkkými nudlemi, byla Aneta deportována do kuchyně.
„Omluvte nás,“ pravil zbývajícím duším soudce, než za svou ženou a sebou zavřel dveře.
„Hádejme se tiše,“ obrátil se pak na Anetu.
„Nic o ní nevíme! Jak si můžeme být jistí, že mu neublíží?“
Odpovědí jí byl stoicky klidný pohled.
„Cožpak ani trochu nežárlíš?“
„Informoval jsem se, má drahá,“ usmál se Wilhelm vědoucně. „Zaplnil jsem bílá místa na mapě.“
„A?“ Prakticky se třásla nedočkavostí.
„Náš Alexandr může být před ní v naprostém bezpečí, pokud se jisté komorné dá věřit. Prý spolu trávily mnoho času.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ach. Ten klidný Wilhelm mi
Ach. Ten klidný Wilhelm mi prostě scházel!
Strachující Aneta je zajímavá.
Přiznám se, že teď už by mi zajímalo jediné... Co na onu situaci říká hraběnka?
Líbí se mi, jak přemýšlíš! :)
Líbí se mi, jak přemýšlíš! :)
Děkuji ti jako vždy za milý komentář.
Rádo se stalo! Letos nějak
Rádo se stalo! Letos nějak nestíhám komentovat průběžně, za což se omlouvám!