Dům holubí pln trusu

Vrátil se do rodné vsi, bohatýrsky bohat, spořivý syn.
„Chceš-li se zapojit,“ poučil starší bratr, „musíš se dát buď k bodláčí, nebo k trní.“
„Jaký je rozdíl?“
„Bodláčí nesnáší trní a trní nesnáší bodláčí.“
„A když budu mezi nimi?“
„Tak tě budou nesnášet všichni.“

Zkusil nejdřív s trním. Maje hroší kůži, snášel jejich bodání a píchání, ale vylamovaly si na něm zuby; nepřirostl jim k srdci i vyhnali ho.
Bodláčí nadšeně přijalo, přitulilo se, drápky zachytilo, jenom tak šimrali, pořád s ním.
„Chci trochu soukromí,“ řekl.
„Kdo má tajemství, ponižuje celek,“ poučili.

Utekl, ale dodnes na sobě nějaký ten bodlák.