Proč se něčeho zříkat

Na knížecím dvoře o radosti nebylo nouze. Lovy, hostiny, bály vyplňovaly celé dny a části nocí. Přesto to knížeti nestačilo.

Už jako malý chlapec záviděl klukům v podhradí. Tehdy shodil kabátec a utíkal za nimi. Zpočátku se ho obávali, ale za chvíli už se s nimi honil po louce, pouštěl loďky v potoce, či kradl nezralé ovoce.

Poté, co převzal knížectví, se na krátkou dobu podobných kratochvílí vzdal. Jenže pak přišly dožínky. Převzal od chasy věnec, zazpíval si s nimi a s urozenou společností odešel na hrad. Večer však oblékl režnou halenu a v přestrojení za krajánka vyrazil na tancovačku.