Kořenářka
Navazuje na toto: http://www.sosaci.net/node/40982.
„Andělo, pocem,“ zasyčí hospodyně. Anděla vklouzne na mlat. Hospodyně jí vrazí do ruky svazek kopru jako otep.
„Vezmi to kořenářce, tohle nemůžeme v životě užít sami. Vem to zadem, přes sad, ať tě starej rači nevidí.“
„Pán Bůh vám to oplať, děvenko,“ kořenářka zručně přiváže otep k trámu, „a sedni si na chvilku, dyť seš jak bzdina. Ten ras z vás kůži dře.“
Anděla sedí. Mlčí. Nohou kreslí do podlahy malé kroužky.
„Tak to vyklop,“ vyhrkne kořenářka rázně, a pak už jen, celá zkoprnělá, naslouchá vodopádu slov.
Ona vidí. Po matce to zdědila, a nic netuší, pomyslí si nakonec nešťastně.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
dneska jsem na intelektuální
dneska jsem na intelektuální nule, takže jen suše hlásím, že se mi to strašně líbí
ojoj, no vidím to na malér
ojoj, no vidím to na malér tak trochu
Sice nevím co je za problém,
Sice nevím co je za problém, ale celé to je hezky živé.
To se to rozjíždí!
To se to rozjíždí!
A naučila jsem se nové slovo: bzdina :-)
A sakra.
A sakra.
Pěkné, jsem pořád napnutější
Pěkné, jsem pořád napnutější